Rozhodnutí zúčastnit se našeho druhého orientačního závodu padlo opět na poslední chvíli. Původně byl tento víkend určený k cyklopřejezdu Šumavy se skupinou přátel. Jenže meteorologové svými předpověďmi nabourali naše plány a tak jsme, po odložení původní akce, hledali náhradní program. Když už jsme byli připraveni na kola, proč nezkusit další orientační závod, bude citelný rozdíl jet v dešti 6 hodin nebo celý víkend. A zrovna se jeden populární v soboru 17. května jede v krásné krajině Kokořínska pod názvem Jasoň – Drsoň. Jenže registrace je již plná!
Ale to by nebyla Magda, aby si s takovou drobnou překážkou neporadila. Inspirována dobrým vínem si všimla poznámky na webu, že start bude umožněn dodáním pomocného organizátora. Medvěd neměl námitek, a tak mu opět vděčíme za možnost startovat na povedené akci. Takto vypadá pomocný organizátor nastupující na své stanoviště v plné polní.
Kategorie
Jednou ze zajímavostí této akce je volba tří odlišných výkonnostních kategorií. Jasoň, Drsoň a Drsný Jasoň. Je pamatováno i na výchovu nových borců kategorií Šmudla. Všechny kategorie startují ve dvojicích. Zatímco Jasoň s kratší a pevnou trasou je určen pro začátečníky v orientačním ježdění a sportovcům, hlásícím se do této kategorie, hrozila nedobrovolná koupel v rybníce, Drsoň je už standardním závodem s limitem 7 hodin, kde si trasu volí účastníci podle vlastní úvahy a strategie (scorelauf). Drsný Jasoň má za úkol posbírat všechny kontroly na mapě bez ohledu na pořadí a dojet v co nejkratším čase, přitom do limitu pěti minut před půlnocí.
Součástí časového limitu je také běžecký orientační závod! Závod samotný je dále zpestřen technickými disciplínami, a protože i letošní ročník je inspirován dílem Járy Cimrmana, lze očekávat doplňující úkoly, které prověří minimálně znalost díla Akt. Upřímně řečeno, z popisu takto komplexní akce mi nebylo zdaleka vše jasné, hlavně jak se budou počítat body z různých aktivit, ale na druhou stranu, není to jedno? Hlavně že to bude zábava!
Tak a jakou kategorii zvolíme? Tady jsem musel Magdu trochu krotit, nechtěla totiž slyšet o ničem jiném než o Drsném Jasoňovi, zatímco já si nebyl jist, zdali nepatříme spíše mezi Jasoně. Nakonec jsme se shodli na kompromisu a přihlásili se mezi Drsoně. Bylo veselé sledovat, jak při registraci Magdu s jejím kolem strkali automaticky mezi Jasoně, ale ona se nedala.
Start
Začátek byl uveden Hynkem stylově zpívajícím část Aktu, po které následovaly praktické informace závodníkům. Stálo jich tam natěšených na prostranství před chatkou opravdu hodně.
Protože jsme měli do startu více než hodinu, tak jsme začali technickou disciplínou, která neukrajovala z časového limitu. Úkol byl snadný, v dvojici na kánoi přejet rybník, vysadit jednoho člena, který se vrátí lanovkou přes vodu na startovní břeh, zatímco druhý člen týmu odpádluje kolem dvou bójek a zapamatuje si čísla na nich napsaná. Magda se chtěla proletět nad vodou a na mne zbyl test paměti. Vše jsme zvládli hravě a těšili se na další snadné úkoly. Ty už ale byly vyčerpány 🙂
Orienťák
Vlastní závod začal orientačním během podle opravdové orientační mapy. V pátek jsem stihl koupit buzolu a na webu najít základní informace jak s ní zacházet, teď bylo na čase vyzkoušet si poprvé OB a hledání kontrol v terénu. Dvojice se mohla podle pravidel rozdělit a každý tak sbíral polovinu kontrol. Pro zkušené orienťáky to musela být jasná strategie, my zvolili konzervativnější přístup a cíl společně sebrat 9 kontrol z 12. Čím více času tým stráví na OB, tím méně mu zbyde na cyklo část. Jak ve zkratce shrnout tuto aktivitu? Pobíhali jsme v lese téměř dvě hodiny a našli 8 kontrol, což není špatný výsledek pro začátečníky. Ale nebylo to snadné a na jednu kontrolu ve skalách jsme vyplácali více než půl hodiny. Přitom hned při prvním přiblížení jsme ji minuli asi o 2 metry. Shodli jsme se však na tom, že orientační běh se nám líbí a tak nám nevadilo zůstat v terénu déle, než bylo rozumné.
Cyklo
Zatím nám počasí přálo, bylo příjemně a po dešti ani památky. Rychle převléci do cyklistického a hurá na trať. Co je nejdůležitější zde? Přece zvolit strategii kudy na kontroly a jak kontrolovat čas k návratu. Dvě z kontrol byly živé a čekaly zde na účastníky dodatečné hodnocené úkoly. Na mapě, která si zaslouží samostatný komentář, se kontroly zhruba formovaly do dvou soustředných kruhů, vnitřní obsahoval 8 a vnější 15 kontrol. Pochopitelně ty vzdálenější byly hodnoceny výše, konkrétně až 80 body, zatímco dva nejbližší se speciálními úkoly byly za 10 bodů. Po krátkém dohadování jsem přistoupil na cestu jižním směrem a sběr kontrol vnějšího kruhu proti směru hodinových ručiček. Hned první kontrola byla živá a úkolem bylo rozpoznat hmatem předměty a vytvořit z nich tematické dvojice. Zvládli jsme to bez potíží za plnou bodovou hodnotu, ale úkol zabral další čas.
Při cestě na další již klasickou kontrolu začal dlouho očekávaný déšť. Terén se stával členitějším a pohyb pomalejším. Postupně jsme navštívili několik kontrol a dostali se pouze do čtvrtiny kruhu, když nastal čas k návratu. Pomalý postup nebyl zapříčiněn jen náročným terénem a vytrvalým deštěm, který nás už neopustil až do konce soutěže, ale také časem potřebným na dohledání kontrol. Kontroly byly umístěné mimo cesty, často bylo třeba dohledat je podle azimutu a vzdálenosti od nějakého orientačního bodu u cesty. To byl naprosto odlišný přístup v porovnání se závodem na Brdech, kde byly kontroly na cestě viditelné již při přiblížení.
Vrátili jsme se dokonale promočení, ale včas před vypršením limitu.
Závěr
Celá akce byla výrazně jiná než předchozí závod na Brdech ačkoliv patří do stejné SHOCart ligy. To nás sice překvapilo, ale nemohlo rozhodit. Stejně tak počasí bylo poněkud mokřejší, s tím jsme ale počítali. Nepočítali jsme ale s tím, že OB nám vezme tolik času a vůbec, že navštívíme tak málo kontrol. Tentokrát to vypadalo na poslední místa. Magda také uznala, že na Jasného Drsoně letos ještě nemáme natrénováno. Obávám se, že za rok se bude domnívat, že již ano. Nakonec jsme nebyli poslední, zřejmě se s náročností akce potýkali i jiní. Skončili jsme na 38. pozici z celkových 53 Drsoňů. V Mixu 16. z 27 smíšených dvojic.
Slíbil jsem komentář k mapě. Ta byla prostě strašná, alespoň pro naši generaci a oči. Texty velikosti blech a vrstevnice neviditelné. Nevím, zdali to byl záměr organizátorů jak dále ztížit závod, ale proti luxusní orientační mapě Brd to byl skoro šok. Prý si někteří účastníci překreslovali kontroly do mapy KČT, věřím, že malé zdržení se jim bohatě vyplatilo.
Nicméně zážitky byly opět velmi pozitivní a silné. A tak je jasné, že musíme zkusit další akci seriálu a podívat se, jak to tam organizátoři pojmou. A ten OB byl vážně super! Jen to umět.
Potěšila i omluva autorů po akci: „Velice se omlouváme, při objednávce počasí na den závodu jsme omylem uvedli název jiné Cimrmanovy hry, LIJAVEC.“
Toto je ukázka z mapy, klikni na ní pro zvětšení.
