Již počtvrté se vracíme do Plzně na akci zvanou Skrýše – Navigační závod – Kompas kontra GPS . Každá účast byla dosud úplně jiná než ta předchozí, jak asi dopadne ta letošní? Loňská skončila velmi neslavně – diskvalifikací pro pozdní příchod.
Příprava
Předpověď počasí ještě několik dní před prvním jarním dnem mnoho optimismu neskýtá, Norové předpovídají trvalý déšť. Navíc bude náš tým bojovat v dalším oslabení, neboť Magda se ve stejném termínu účastní Krkonošského survivalu o kterém si můžete přečíst v příspěvku „Jak šli sněžnice na výlet“.
Naštěstí se situace v předvečer výrazně zlepšuje, déšť byl odvolán a start se vrací na ranč Šídlovák, do známějšího terénu, kde nehrozí překonávání Berounky. Hned po uveřejnění mapy sedám k počítači a zamýšlím se nad ideální trasou postupu. Cíl mám jasný, za každých okolností dokončit v limitu a konečně se propracovat do 10. místa. Protože je zřejmé, že vzdálené kontroly budou bodově nejvýhodnější, rozhoduji se obejít je po obvodu. Suché počasí umožní přímý postup přes pole a zkrátí tak vzdálenosti oproti obcházení po cestách. Podle zbývajícího času budeme při návratu dohledávat středové skrýše.
Počasí se skutečně podařilo a přilákalo hojnou účast závodníků, podpůrných týmů i prostých pozorovatelů.
Hlavní tým Gerontlubu byl letos tvořen pouze mnou a Petrem, takže název seděl jen z poloviny.
Druhý početnější tým představoval Medvěd s Eliškou, Emmou a čtyřnohými miláčky Morganem a Drakem. Název si zvolili Morgani. Zvládli během postupu odlovit několik klasických geocachí a den si prý náramně užili.
4 hodiny krosu
Těsně před startem jsem se potkal s Vytrvalcem. Protože se naše plány velmi podobaly, tak jsme se dohodli, že zkusíme společný postup. Vytrvalec mi řekl, že plánuje běžet pomalu, prý tak 5min na kilometr. To mi zarazilo, tuto rychlost neudržím dlouho ani na cestách, zatímco my se měli pohybovat v terénu. Nicméně vyrážíme a prvních pět skrýší se jakžtakž držíme. Jenže je mi čím dál tím víc jasné, že nasazené tempo, byť bylo pomalejší než deklarované, dlouhodobě neudržím. Pavel běžel navíc na lehko, bez batohu, ale my nesli jak vodu, tak dodatečné oblečení a něco málo k jídlu. Na kontrole číslo 3 jsme ho už neviděli a zahlédli ho naposledy před sebou na poli mířícího ke kontrole číslo 4. Plán postupu ale měnit nebylo třeba a tak navštěvujeme i nejvzdálenější kontroly č. 22 a 1, které byly za maximálních 5 bodů. Ono vůbec ohodnocení skrýší bylo letos výrazně jiné než předchozí roky. Jednoduše nižší. Zatímco vloni šlo získat za jednu kontrolu až 13 bodů a minimálně 4, letos jen od jednoho do pěti.
Postupovat jsme se snažili co nejpříměji a tak přišlo na řadu prolézání roklí, kilometry přeběhů přes pole, prodírání se lesem a brodění potoků. Doma jsem zjistil, že krom mnoha škrábanců to odneslo i triko, které zaznamenalo několik tržných ran. Většinu času jsme pomalu běželi a přecházeli do chůze při dohledávání lampionků nebo v obtížnějších místech jako například drápání se na písečnou haldu.
Podle plánu jsme nalezli jako poslední skrýš č. 5. Pak bylo potřeba drastických škrtů, neboť hodinky ukazovaly 14:30 a tudíž posledních 30 minut do cíle. Rozhodli jsme se pokračovat po obvodu a vynechat všechny vnitřní skrýše. Vyšlo to a doběhli jsme 3 minuty pře koncem limitu.
Při putování nádhernou a značně členitou krajinou jsem se docela zapotil.
Shrnutí
Kategorie GPS se zúčastnilo celkem 47 týmů a jednotlivců, z nichž se 6 hlásilo do dětské kategorie. Už podle výsledků je vidět, že přístup účastníků k soutěži a geoeventu se značně lišil. Někteří využili čas k nalezení geocachi v okolí a skrýše brali jako příjemné doplnění, druhým extrémem byli závodníci, kterým šlo skutečně o co největší bodové hodnoty. Všichni si ale bezpochyby užili výborně připravené akce zkušenými organizátory, kterým za to patří dík.
Jak dopadlo měření sil GPS kontra kompas? Jako obvykle, orientační běžci vyhráli na plné čáře. Vítězný Adam Štemberk oběhl všechny kontroly 43 minut před limitem! Vítěz kategorie GPS, Vytrvalec, by se v celkovém pořadí dostal na 4. místo.
A co my? Byly čteny výsledky od 10. místa a já propadal stále větší beznaději, neboť naše jméno stále nebylo slyšet, až najednou! Prý čtvrté místo. To je větší úspěch, než ve který jsem doufal. Sice trochu bramborová pozice zamrzí, ale při pohledu na trojku výherců a později jejich výsledky, nezbývá než smeknout a být hodně spokojený 🙂
Nedopustili jsme se žádných zásadních chyb, jen drobných navigačních nepřesností, ale ty se nevyhnuly ani Vytrvalci. Takže zásadní rozdíl byl v rychlosti postupu, zatímco on pravděpodobně postupně zrychloval, my zpomalovali.
Náš postup, značen oranžově, je v detailní mapě zde. Kliknutím se mapa zvětší.
